AKTUALITY
11-04-2017
Kurzy odborné způsobilosti pro nakládání s POR
04-04-2017
Výstava techniky do chmelnic na Stekníku
Časopis chmelařství
Atlas odrůd chmele
Národní úložiště šedé literatury
Účelové hospodářství Stekník
Výzkumná stanice Tršice
O BIOCHMELU
Ekologické zemědělství.

Ekologické zemědělství.

Šetrné k přírodě, prospěšné pro vás.

O českém biochmelu

Chmelařský institut s. r. o.

Základní informace k pěstování chmele v ekologickém zemědělství v České republice

Listopad 2011

Zpracovali:
Ing. Josef Ježek
Ing. Josef Vostřel, CSc.

OBSAH

Ekologické zemědělství. Věříme přírodě.

Ekologické zemědělství. Věříme přírodě.

Zemědělství EU

Pěstování chmele v ČR

Pěstování chmele má v českých zemích tisíciletou tradici. Z 8. a 9. století pocházejí první ojedinělé zprávy o chmelu, na přelomu tisíciletí historických dokumentů přibývá, což svědčí o nezanedbatelném postavení plodiny v tehdejším hospodářském životě. Je zaznamenáno, že se chmel z Čech vyvážel po Labi do sousedních zemí a např. v seznamu vyváženého zboží z Čech z roku 1101 je i chmel, který se v německém Hamburku prodával na známém „Forum humuli“.

Česká republika patří k nejvýznamnějším pěstitelům chmele na světě. Podle údajů Ekonomické komise Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele (I.H.G.C.) k datu 29. 7. 2011 připadala největší výměra chmele na Německo (17 800 ha), dále Spojené státy americké (12 147 ha), následuje odhad plochy pro Čínu (5 796 ha) a čtvrtou pozici si drží Česká republika (4 718 ha).

Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolní a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), Odboru trvalých kultur, Oddělení chmele a registru chmelnic bylo k 20. 8. 2011 evidováno celkem 4 632 ha sklizňové plochy chmele. Nejvíce je tradičně zastoupena jemná aromatická odrůda Žateckého poloraného červeňáku (4 040 ha), odrůda Premiant (256 ha) a odrůda Sládek (249 ha).

Chmel je významnou exportní komoditou, jehož vlastnosti oceňují sládci v 77 zemích světa.

Ekologické zemědělství. Hlas přírodě.

Ekologické zemědělství. Hlas přírodě.

Zemědělství EU

Chmelařský institut s. r. o.

Chmelařský institut s. r. o., se sídlem v Žatci, je pokračovatelem dlouhodobé historie výzkumu v České republice, která sahá k roku 1925, a organizačně jej tvoří oddělení (odd. genetiky a šlechtění, odd. ochrany, odd. chemie, odd. biotechnologie a odd. agrotechniky), pro ověřování výsledků výzkumu slouží účelové hospodářství ve Stekníku (cca 7 km od Žatce) a pro moravské chmelařství je zřízeno detašované pracoviště v Tršicích u Olomouce. Ve vlastním pokusném minipivovaru o objemu varny 65 litrů se ověřuje chmel při chmelení piva tradiční technologií (varna – spilka – sklep) nebo ekonomicky úspornou technologií kvašením v cylindro-kónických tancích.

Chmelařský institut s. r. o. tvoří vědecko-výzkumnou základnu, která prostřednictvím svých erudovaných zaměstnanců zabezpečuje komplexní činnosti na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele. Schopnost identifikovat klíčové problémy oboru se odráží v řešení projektů a ve spolupráci s domácími a zahraničními vědecko-výzkumnými pracovišti.

Chmelařský institut s. r. o. v poslední době zaznamenává rostoucí poptávku po informacích o českém chmelu vypěstovaném v ekologickém zemědělství a předloženými texty by rád přispěl k šíření prvotních informací o nově se prosazující produkci.

Chmelařský institut s. r. o. motivoval první české pěstitele k ekologickému pěstování chmele, nabídl poradenskou činnost, kde např. zárukou byly pokusy s alternativní ochranou chmele, kterému se stejnojmenné oddělení dlouhodobě věnuje.

Ekologické zemědělství. Přirozená volba.

Ekologické zemědělství. Přirozená volba.

Zemědělství EU

O ekologickém zemědělství obecně

Ekologické zemědělství je oficiálním směrem společné zemědělské politiky Evropské unie a lze ji chápat jako ortodoxní nadstavbu trvale udržitelného zemědělství („sustainable agriculture“). Ekologické zemědělství se samozřejmě zabývá pěstováním plodin, ale volí jiné způsoby k získání konečného produktu. Z hlediska bezpečnosti potravin nesmí ani konvenční ani ekologická produkce zdravotně ohrozit konzumenta, obě respektují zákonná nařízení. V ekologické produkci se využívá autoregulační schopnosti přírody, která se obejde bez používání látek, které byly uměle vyrobeny. Důraz se klade na přirozený koloběh živin v přírodě (a na statku), kterému sedlák svým uvažováním napomáhá.

Unijní legislativa

Ekologické zemědělství je upraveno unijní a národní legislativou. V nařízení Rady (ES) č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, se vymezují cíle ekologické produkce.

Ekologická produkce zavádí udržitelný systém řízení zemědělství, který respektuje přírodní systémy a cykly a zachovává a zlepšuje zdraví půdy, vody, rostlin a živočichů a rovnováhu mezi nimi, přispívá k vysoké úrovni biologické rozmanitosti, odpovědným způsobem využívá energii a přírodní zdroje, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch, dodržuje přísné normy pro dobré životní podmínky zvířat a zejména uspokojuje jejich druhově specifické etologické potřeby. Zaměřuje se na získávání produktů vysoké jakosti a na získávání celé řady potravin a jiných zemědělských produktů, které odpovídají spotřebitelské poptávce po zboží vyprodukovaném za použití postupů, jež nepoškozují životní prostředí, zdraví lidí, zdraví rostlin nebo zdraví a dobré životní podmínky zvířat.

Ekologické zemědělství. Jednoduše dobré!

Ekologické zemědělství. Jednoduše dobré!

Zemědělství EU

Národní legislativa

V národní legislativě, v úplném znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, lze nalézt správní delikty, které jsou v rozporu s ekologickým zemědělstvím.

U rostlinné výroby se ekologický zemědělec do rozporu dostane zejména tím, že použije n e p o v o l e n é přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, půdní pomocné látky, rozmnožovací materiál, čistící a desinfekční přípravky pro čištění a desinfekci zařízení nebo osiva; p o u ž i j e geneticky modifikované organismy nebo produkty takových organismů; n e u d r ž u j e úrodnost a biologickou aktivitu půdy; n e p o u ž í v á k ochraně před škůdci, chorobami a plevely přednostně preventivních, mechanických a fyzikálních postupů; n e z a j i s t í řádné skladování statkových hnojiv, aby zabránil znečištění vod přímým kontaktem nebo vypouštěním a prosakováním do půdy; n e z a j i s t í jednoznačnou identifikaci bioproduktů, biopotravin nebo ostatních bioproduktů, aby nedošlo k záměně, kontaminaci nebo ke smíchání s jinými výrobky nebo nežádoucími látkami.

Ekologické zemědělství. Příroda kolem nás.

Ekologické zemědělství. Příroda kolem nás.

Zemědělství EU

Co je přechodné období?

Přechodné období je období, ve kterém dochází k přeměně zemědělské výroby na ekologické zemědělství a k odstranění vlivu negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí. U sadů, vinic a chmelnic trvá 3 roky, teprve poté je možno produkci ekologicky certifikovat.

Ekologické pěstování chmele ve světě

Přestože oficiální statistiky ekologického pěstování chmele neexistují, lze v roce 2011 z různých zdrojů (např. Barth-Haas Group Report) odhadnout výměru na 212 ha (bez rozlišení na farmy v přechodném období a již produkující biochmel).

V Evropě zaujímá největší výměru ekologického chmele Německo (81 ha). Následuje Francie (19 ha), Anglie (17 ha), Belgie (14 ha), Česká republika (10 ha), Rakousko (6 ha), Polsko (5 ha), Švýcarsko (2,5 ha), Nizozemí (1,2 ha) či Dánsko (0,2 ha).

Na americkém kontinentu došlo k boomu v USA (51 ha), Kanada vykazuje 2,6 ha.

U protinožců, na Novém Zélandu, je ekologický chmel pěstován na 2,5 ha.

Ekologické zemědělství. Buďte přirození!

Ekologické zemědělství. Buďte přirození!

Zemědělství EU

Ekologické pěstování chmele v ČR

Počátky pěstování bio-chmele v ČR se datují do roku 2009. Nicméně, první „bio-chmel“ byl v ČR vypěstován již v první polovině osmdesátých let, kdy se v rámci spolupráce mezi Chmelařským institutem a Entomologickým ústavem ČSAV v letech 1983 a 1985 podařilo vypěstovat na experimentální 0,9 ha chmelnici chmel bez použití pesticidů. Rozhodující zde byla regulace mšice chmelové pomocí migrujících afidofágních slunéček, především slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata) ze sousedních biotopů. Tyto výsledky byly posléze prezentovány v anglickém East Mallingu v roce 1987 v rámci panelu „Integrated Pest and Disease Control in Hops.“

Jelikož v této době nebyl ze strany pivovarníků zájem o ekologicky vypěstovaný chmel, výzkum této problematiky již dále nepokračoval, i když i v následujících letech byly prováděny některé pokusy s využitím bio-agens v ochraně chmele proti mšici a svilušce chmelové. V ochraně chmele proti mšici chmelové se jednalo o maloparcelkové pokusy s využitím nelétavých forem slunéčka dvoutečného (Adalia bipunctata) či afidofágní mšicimorky Aphidoletes aphidimyza. Úspěšné byly i pokusy s využitím dravých roztočů (Typhlodromus pyri, Amblyseius californicus, Amblyseius cucumeris či Phytoseiulus persimilis) v ochraně chmele proti svilušce chmelové, které byly prováděny v kořenáčových školkách, na experimentální chmelničce v Kadani a posléze i ve chmelnicích na ÚH ve Stekníku. Pro praktickou ochranu bio-chmele je úspěšně využíván nativní druh T. pyri, který společně s ostatními přirozeně se vyskytujícími akarofágy je schopen udržovat svilušku pod prahem hospodářské škodlivosti, aniž by bylo nutné jej uměle vysazovat každoročně do chmelnice.

Jak již bylo uvedeno výše, Chmelařský institut s. r. o. motivoval první pěstitele chmele ke vstupu do ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství evidovalo k 31. 12. 2010 celkem 8,34 ha výměru chmele v přechodném období. V květnu 2011 došlo k nárůstu plochy o 2,25 ha, takže celková registrovaná plocha bude v roce 2011 dosahovat 10,59 ha.

Chmel je v roce 2011 pěstován pouze v režimu přechodného období. První sklizeň oficiálně certifikovaného ekologického chmele je očekávána v srpnu 2012.

Certifikovaný biochmel očekávejte v srpnu 2012!

V přechodném období je od roku 2009 ve chmelařské oblasti Tršicko zastoupen jeden pěstitel chmele (JVR, spol. s r. o., Tršice, výměra 4,89 ha), ve chmelařské oblasti Žatecko dva pěstitelé (Václav David, Jimlín, výměra 1,76 ha a Zemědělské družstvo Podlesí Ročov, výměra 1,69 ha). U všech třech pěstitelů je obhospodařována tradiční odrůda Žatecký poloraný červeňák.

V květnu 2011 přibyl další pěstitel chmele, Chmelařský institut s. r. o., který na svém Účelovém hospodářství ve Stekníku u Žatce přihlásil chmelnici o výměře 2,25 ha do přechodného období. Je osázena odrůdou Premiant.

„Ekologická produkce přispívá k vyšší úrovni biologické diverzity a k ochraně rostlinných a živočišných druhů a přírodního prostředí.“

„Ekologická produkce přispívá k vyšší úrovni biologické diverzity a k ochraně rostlinných a živočišných druhů a přírodního prostředí.“

Zemědělství EU

Odrůdy chmele

V ČR se v roce 2011 podle pravidel ekologického zemědělství pěstovali dvě odrůdy chmele: Žatecký poloraný červeňák a Premiant.

Žatecký poloraný červenák – jemný aromatický chmel, který byl získán klonovou selekcí v původních porostech v Žatecké a Úštěcké oblasti. Tradiční odrůda, která je považována za světový standard. Má nižší obsah chmelových pryskyřic (alfa kyseliny 2,5 – 4,0 % hm., beta kyseliny 4,0 – 6,0 % hm), vyrovnaný poměr alfa a beta hořkých kyselin, vyšší obsah polyfenolů (4,5 – 5,5 % hm.), nižší obsah chmelových silic (0,4 – 1,0 % hm.), kde je však relativně hodně zastoupen farnesen (14 – 20 % hm.).

Premiant – aromatický chmel, který byl získán výběrem z hybridního potomstva křížením inzuchtní linie Žateckého poloraného červeňáku a dalšího šlechtitelského materiálu. Registrován v roce 1996. Má střední obsah chmelových pryskyřic (alfa kyseliny 7,0 – 10,0 % hm., beta kyseliny 3,5 – 5,5 % hm.), poměr alfa a beta hořkých kyselin je cca 2. Vykazuje střední obsah polyfenolů (2,0 – 3,0 % hm.) i chmelových silic (1,0 – 2,0 % hm.).

„Ekologická produkce zodpovědně využívá energii a přírodní zdroje.“

„Ekologická produkce zodpovědně využívá energii a přírodní zdroje.“

Zemědělství EU

A co se při ekologickém způsobu pěstování chmele používá?

Obecné zásady jsou uvedeny u nadpisu Unijní a národní legislativa. Ve stručnosti se zastavíme u výjimek oproti konvenční produkci.

Hnojení – dovoluje se hnojit statkovými hnojivy (hnůj, chlévská mrva) získaných z ekologických chovů. Hnojení uměle vyrobenými hnojivy je zakázáno. Další formou pro zajištění koloběhu živin v přírodě je v maximální míře využívání tzv. zeleného hnojení. Vysévá se např. hořčice bílá (Synapis alba) či svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia).

Plevele
Plevele jsou hubeny pouze mechanickým zpracováním půdy (např. kypřením). Použití jakýchkoliv herbicidů je přísně zakázáno.

Ochrana chmele
Ochrana chmele je klíčová pro úspěšné vypěstování bio-chmele. Peronospora chmelová (Peronoplasmopara humuli), mšice chmelová (Phorodon humuli) a sviluška chmelová (Tetranychus urticae) jsou hospodářsky nejvýznamnější škodlivé organismy chmele, které je nezbytné udržet pod prahem hospodářské škodlivosti.

Peronospora chmelová (Peronoplasmopara humuli)
Je nejvýznamnější chorobou chmele nejenom v ČR, ale i v dalších chmelařských oblastech světa. Základem úspěšné ochrany je eliminace primární infekce v jarním období. Pro tento účel se používá biologický fungicid Polyversum indukující obranné reakce rostlin. Jedná se o houbový mikroorganismus Pythium oligandrum, který je přirozeným obyvatelem půdy. Hlavním způsobem účinku je mykoparazitismus. Jelikož P. oligandrum je půdní mikroorganismus, je jeho aplikace doporučována již v časném jarním období, kdy chmelové rostliny dosáhnou výšky 10-15 cm. Později v průběhu vegetace je ekologicky pěstovaný chmel ošetřován přípravkem Alginure, obsahujícím výtažky z mořských řas a rostlinné aminokyseliny. V omezené míře je povoleno rovněž použití měďnatých fungicidů. Jedná se o dávku 6 kg/ha, jak vyplývá z nařízení Evropské komise (ES) č. 889/2008, což zhruba odpovídá jednomu ošetření registrovanou dávkou měďnatého přípravku.

Mšice chmelová (Phorodon humuli)
V rámci ochrany chmele proti tomuto škůdci můžeme všeobecně konstatovat, že přirození nepřátelé mšice chmelové (afidofágní slunéčka, zlatoočky, pestřenky, mšicomorky, dravé ploštice) jsou v těchto chmelnicích mnohem četnější ve srovnání s konvenčními chmelnicemi ošetřovanými pesticidy. Pro zvýšení populační hustoty přirozených nepřátel je vhodné v rámci zeleného hnojení výsev svazenky vratičolisté, která působí jako atraktant na tyto užitečné druhy hmyzu, především na pestřenky. Při vyšším výskytu mšice se doporučuje potřít odlistěné spodní části chmelových rév extraktem získaným z tropické rostliny Quassia amara, která je známa svým přirozeným aficidním účinkem. V nedávné době se v ČR v rámci ekologického zemědělství podařilo zaregistrovat bio-zoocid Rock Effect obsahující výtažek z rostliny Pongamia pinnata, který vykazuje velmi dobrý účinek na mšici i svilušku chmelovou a jehož použití při pěstování bio-chmele je rovněž možné.


Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)
Vytvoření rovnováhy mezi sviluškou chmelovou a jejími přirozenými nepřáteli (akarofágní slunéčko Stethorus punctillum, dravé třásněnky, ploštice, drobní drabčíci rodu Oligota, akarofágní bejlomorky Feltiella acarisuga) je velmi důležitým krokem v rámci řešení problematiky ochrany bio-chmele proti tomuto škůdci. Draví roztoči druhu Typhlodromus pyri jsou dle potřeby vypouštěny do chmelnice, aby podpořili predační aktivitu nativních predátorů svilušky chmelové. V případě potřeby je možné využít rovněž akarofágní účinek výše uvedeného bio-zoocidu, Rock Effect.

„Ekologická produkce zlepšuje život v půdě, přirozenou úrodnost půdy a kvalitu vody.“

„Ekologická produkce zlepšuje život v půdě, přirozenou úrodnost půdy a kvalitu vody.“

Zemědělství EU

Chmelové výrobky

V rámci ekologického pěstování chmele se sklizní získávají chmelové hlávky, které se po usušení lisují do přepravních obalů (hranolů). V úvahu připadají tři druhy chmelových výrobků: hlávkový chmel zabalený pěstitelem, lisovaný chmel a chmelové granule.

Hlávkový chmel zabalený pěstitelem je chmel prvotně slisovaný do hranolu. Nevýhodou je hmotnost minimálního balení (50 kg) a nepatrný obsah biologických příměsí (listy, úlomky pazochů či rév).

Lisovaný chmel – je hlávkový chmel, který byl zbaven zbytků biologických příměsí (listy, úlomky pazochů či rév). Výrobek se používá při tradičním chmelení, je-li pivovar vybaven chmelovým cízem.

Granule typ 90 – vznikají rozemletím hlávkového chmele, po homogenizaci v silu se granulují přes speciální matrici na granule (průměr 6 mm, délka 2 cm), které se pak balí do sáčku z vícevrstvé hliníkové fólie (nejčastěji po 10 kg). Nejběžnější chmelový výrobek.

„Ekologická produkce uspokojuje poptávku spotřebitele po autentických, kvalitních a chutných potravinách.“

„Ekologická produkce uspokojuje poptávku spotřebitele po autentických, kvalitních a chutných potravinách.“

Zemědělství EU

Zpracování chmelových hlávek

Chmelové hlávky jsou primárně určeny pro pivovarský průmysl a předpokládá se, že výrobkem bude „biopivo“. Současná technologie výroby piva již nepočítá se chmelením sušeného lisovaného hlávkového chmele, kde nezbytnou součástí býval „chmelový cíz“, v praxi se běžně užívají chmelové výrobky. Z tohoto důvodu je zapotřebí v potravinovém řetězci výrobku biopiva další článek – zpracovatel. Výrobkem mohou být pouze chmelové granule typ 90.

Zpracovatelem chmele z přechodného období a biochmele je v České Republice zaregistrováno Chmelařství, družstvo Žatec se sídlem v Žatci, Mostecká 2580.

„Dodavatelský řetězec biopotravin požaduje vysoce zkušené a kvalifikované pracovníky.“

„Dodavatelský řetězec biopotravin požaduje vysoce zkušené a kvalifikované pracovníky.“

Zemědělství EU

Certifikace produkce

Spotřebitel se přirozené ptá, kdo zaručí, že kupovaný výrobek je vypěstován či zpracován podle ekologického režimu. Garance, kontrola a následná certifikace je prvotním předpokladem pro získání důvěry zákazníka. Certifikace chmele je v okamžiku sklizně jedinečná a nevratná. Systém tvoří dohled státní autority (jak vyplývá ze zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele) a pověřené autority (jak vyplývá ze zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství).

Státní autoritu zabezpečuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Odbor trvalých kultur, Oddělení chmele a registru chmelnic (ÚKZÚZ) se sídlem v Žatci. Dvoustupňová certifikace sestává z označování a ověřování. Označování se provádí přímo u pěstitele, který sušený chmel zváží a zabalí do hranolů (hmotnost cca 50 kg), opatří plombou s jedinečným štítkem, který obsahuje informace o odrůdě, katastrálním území, roku sklizně, kódu hranolu a zapíše (může elektronicky) do „Prohlášení producenta“. Ověřování chmele a chmelových produktů se děje zpravidla u zpracovatelů pod dohledem kontrolorů pracovníků ÚKZÚZ, kteří neustále dohlíží na celý výrobní proces. Konečné balení opatří ověřovací značkou, evidenčním číslem, plombou či pečetí. Pokud jde chmel na zpracování do zahraničí, opatří pracovníci příslušné Známkovny chmele ověřovací listinu – certifikát.

Pověřenou autoritu vykonává kontrolní a certifikační organizace, se kterou má pěstitel nebo zpracovatel uzavřenou platnou smlouvu o inspekci a certifikaci. V České republice jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny výkonem kontroly a certifikace tři organizace (abecedně):

ABCERT AG, organizační složka se sídlem v Jihlavě, kód: CZ-BIO-ABCERT-02,

Biokont CZ, s. r. o. se sídlem v Brně, kód: CZ-BIOKONT-03,

KEZ o. p. s. se sídlem v Chrudimi, kód: CZ-BIO-KEZ-01.

Nezávisle na těchto třech organizacích, jak vyplývá z požadavku Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, vykonává úřední kontrolu v ekologickém zemědělství Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), Odbor zemědělské inspekce.

„Ekologické označování dává spotřebitelům jistotu, že výrobky byly vyprodukovány podle kontrolovaných ekologických norem.“

„Ekologické označování dává spotřebitelům jistotu, že výrobky byly vyprodukovány podle kontrolovaných ekologických norem.“

Zemědělství EU

Dva režimy certifikace produktů z ekologického zemědělství

V oběhu se spotřebitel může setkat se dvěma způsoby označování ekologických výrobků. Pro chmel jako trvalé kultury se jedná o „produkt z přechodného období“ a po uplynutí přechodného období odvozeniny či zdrobněliny slov „biologický – bio“, „ekologický - eko“.

„Produkt z přechodného období“ je specifický způsob označování produktů rostlinného původu z období přechodu (Nařízení Komise (ES) č. 889/2008), jehož Článek 62 uvádí:

Produkty rostlinného původu z období přechodu lze označovat jako „produkt z přechodného období“ pokud:

a) bylo dodrženo období přechodu trvající přinejmenším dvanáct měsíců před sklizní;
b) toto označení nepoužívá barvu, velikost či typ písma, které jsou výraznější než obchodní označení produktu, přičemž všechna písmena celého označení musejí mít stejnou velikost;
c) produkt obsahuje pouze jednu rostlinnou složku zemědělského původu;
d) je toto označení spojeno s číselným kódem kontrolního subjektu nebo orgánu podle čl. 27 odst. 10 nařízení 834/2007.

Při koupi výrobků si vždy vyžádejte platný certifikát!

„Ekologické zemědělství poskytuje příležitost všem účastníkům dodavatelského řetězce produkce potravin navázat opětovný kontakt se spotřebiteli.“

„Ekologické zemědělství poskytuje příležitost všem účastníkům dodavatelského řetězce produkce potravin navázat opětovný kontakt se spotřebiteli.“

Zemědělství EU

Jaká by měla být spravedlivá cena za ekologicky vypěstovaný chmel?

Ekologický zemědělec přednostně využívá preventivní, mechanické a fyzikální postupy a přípravky, od kterých nelze očekávat stoprocentní účinnost. Z tohoto pohledu se odvíjí realizační cena, která zohledňuje samotné riziko pěstování ve srovnání s konvenční produkcí a ekonomicky nevyčíslitelné benefity pro životní prostředí. Spotřebitel tak současně přispívá i na pozitivní externality. Tím dochází k naplnění vize společné zemědělské politiky Evropské unie o trvale udržitelném rozvoji zemědělství a života ve venkovském prostoru.

Z výše uvedených důvodů by spravedlivá cena za takto vypěstovaný chmel měla být dvoj- až trojnásobná ve srovnání s konvenčním chmelem jako je tomu např. v SRN.

„Růst ekologického zemědělství vytváří více pracovních příležitostí, zlepšuje růst venkovské ekonomiky a přispívá k lepší péči o venkovskou krajinu.“

„Růst ekologického zemědělství vytváří více pracovních příležitostí, zlepšuje růst venkovské ekonomiky a přispívá k lepší péči o venkovskou krajinu.“

Zemědělství EU

Prodej chmele

Bližší informace k prodeji bio-chmele Vám podá:

Ing. Jiří Kořen, Ph.D.
jednatel

Chmelařský institut s. r. o.
Kadaňská 2525
438 46 Žatec

Tel.: +420 415 732 133
Fax: +420 415 732 150
E-mail:
Web: www.chizatec.cz

Kontakty aneb nebojte se zeptat

Dotazy k českému biochmelu směřujte na:

Chmelařský institut s. r. o.
Kadaňská 2525
438 46 ŽATEC

Ing. Josef Vostřel, CSc.
vedoucí oddělení ochrany chmele

Tel.: +420 415 732 122
E-mail:


Ing. Josef Ježek
oddělení agrotechniky

Tel.: +420 415 732 138
E-mail:


nebo na:


Svaz pěstitelů chmele ČR
Mostecká 2580
438 19 ŽATEC

Ing. Michal Kovařík
tajemník

Tel.: +420 415 733 401
GSM: +420 725 083 078
E-mail:
Web: www.czhops.cz

Poděkování

Tento projekt, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“ byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu.

O projektu „České biopivo“

Chmelařský institut s. r. o. průběžně monitoroval narůstající zájem veřejnosti o ekologickou produkci. V souvislosti s podnětem tuzemských a zahraničních pivovarů na výrobu biopiva vyhodnotil za klíčové pěstování chmele v režimu ekologického zemědělství, zkráceně bez použití pesticidů, umělých hnojiv a jiných umělých látek. Z tohoto důvodu podal v roce 2010 u Ministerstva průmyslu a obchodu v programu TIP žádost o výzkumný projekt ve veřejné soutěži výzkumu a vývoje. Projekt uspěl a řeší se od ledna 2011 do prosince 2013. Projekt si klade za cíl přijít s komplexní technologií ekologického pěstování chmele v ČR, tj. vyprodukovat jakostní chmel a finalizovat ho ve výrobě konečného produktu – biopiva. Spoluřešitelem je Žatecký pivovar, spol. s r. o. se sídlem v Žatci a Bohemia Regent a. s. se sídlem v Třeboni. Odpovědným řešitelem za Chmelařský institut s. r. o. je Ing. Josef Vostřel, CSc., vedoucí oddělení ochrany chmele.

Průzkum trhu

Komunikace s veřejností, obchodní činnost, setkání s pivovarníky či dotazy na výstavách nás utvrzují v tom, že dochází k postupně narůstajícímu zájmu o český ekologicky vypěstovaný chmel. Poptávka přichází jak od domácích pivovarů (např. Žatecký pivovar, spol. s r. o., Žatec, Bohemia Regent a. s., Třeboň, EPOS CZ spol. s r. o., Dvůr Králové nad Labem), tak i ze zámoří (USA).

„Ekologické zemědělství poskytuje příležitost všem účastníkům dodavatelského řetězce produkce potravin navázat opětovný kontakt se spotřebiteli.“

„Ekologické zemědělství poskytuje příležitost všem účastníkům dodavatelského řetězce produkce potravin navázat opětovný kontakt se spotřebiteli.“

Zemědělství EU

Použité zdroje:

Logo, slogany a texty použity dle dispozic uvedených na stránkách Evropské komise.
Odkaz zde.

Spoluřešitelé projektu FR-TI3/376 "České biopivo":

Žatecký pivovar, spol. s r. o.

Zdroj: www.youtube.com, uživatel: pivovarzatec, publikováno: 2012-01-27.

Bohemia Regent a. s.

Zdroj: www.youtube.com, uživatel: chodyvrcen, publikováno 2008-10-22.

  ©2012 Chmelařský institut s.r.o.
  438 01 Žatec, Kadaňská 2525
Telefon: +420 415 732 111, fax: +420 415 732 150
e-mail:
Created by Aranka & Cogito - tvorba stránek | xhtml | css